Planlagte flyreiser til Månen og Mars

3 20. 05. 2022
6. internasjonale konferanse for eksopolitikk, historie og spiritualitet

Dne 28.1.2013 vyšel na Technet.cz článek: Podívejte se, co všechno letos poletí do kosmu. Velký přehled startů. Článek obsahuje velmi rozsáhlý přehled informující o letech civilních a hlavně vojenských satelitů do Vesmíru. Obecně o jejich funkci a  smysluplnosti by se dalo polemizovat. Celý výčet je zakončen sekcí K Měsíci a Marsu, která stojí za bližší pozornost.

Uvádí se:

Na 12. srpna je… určen start … s malou sondou NASA LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Experiment) o hmotnosti 130 kg, která se stane družicí Měsíce ve výšce 50 km a primárně bude studovat řídkou měsíční atmosféru (globální hustotu, složení a časovou variabilitu) a prachové částice v okolí Měsíce… První tři měsíce budou určeny základnímu výzkumu, závěrečných devět měsíců technickým záležitostem (mj. testům optické komunikace laserovým signálem).

Podíváme-li se do wikipedie, dozvíme se:

Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru. Atomy v takto řídké atmosféře se vzájemně téměř nesrážejí (jejich střední volná dráha je srovnatelná s velikostí Měsíce). Jedním ze zdrojů této atmosféry je odplynování — uvolňování plynů, například radonu, který pochází hluboko z měsíčního nitra. Dalším důležitým zdrojem plynů je sluneční vítr, který je rychle zachycován měsíční gravitací.

Jinými slovy, obecně se má za to, že Měsíc žádnou atmosféru nemá. Jsem tedy překvapen, že se relativně nevýznamné a řídké atmosféře věnuje celý vědecký výzkum se sondou k tomu určenou. Že by to byla zase nenápadná mediální příprava na změnu paradigmatu?

Dále se v článku dozvíme:

Na 18. listopadu je na Cape Canaveral připravován start … s kosmickou sondou … o hmotnosti 903 kg, která má být 22. září roku 2014 navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu ve výšce 150 – 6 200 km, z níž má nejméně rok studovat atmosféru Marsu a objasnit dopad ztráty původní atmosféry na klimatické změny planety.
K Marsu se má ve stejnou dobu rovněž vydat první indická sonda Mangalyaan (hindsky loď k Marsu), … Kolem 21. září 2014 bude převedena na dráhu kolem Marsu, z níž má být zahájen výzkum. Sonda ponese pět přístrojů o celkové hmotnosti asi 15 kg.

I vpřípadě sond pro Mars je primární pozornost věnována atmosféře. Je to jen náhoda? Tomu se mi nechce moc věřit.

A finále roku patří Číně:

V posledním čtvrtletí roku má z čínského kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (Si-čchang) startovat raketa Long March 3B, která má vynést k Měsíci sondu Chang´e 3. Asi 1 200 kg těžké zařízení má přistát na povrchu v oblasti Sinus Iridium a vysadit tam malý „lunochod“ o hmotnosti 120 kg. Bude to první čínské přistání na Měsíci. Celkově projekt připomíná Lunu 24 vypuštěnou před 37 lety.

Jsem zvědav, zda nám čínský lunochod ukáže už konečně fotografie z povrchu Měsíce v kombinaci s hvězdnou oblohou. Pokud ne, pak ať zveřejní cokoliv, budou to zase jen velice godt zpracované fotografie v grafickém editoru.

Lignende artikler